Základním estetickým principem výstavy je jednoduchost a detail. Výstava pracuje hlavně s předměty samotnými a světlem. V tomto soustředění na předměty je nechává promluvit k návštěvníkovi bez nadbytečného architektonického výrazu. Z architektonického hlediska se snaží spíš podtrhnout architekturu budovy muzea a prolínání prostorů. Předměty na výstavě 2x100 jsou umístěny v jeklových klecích. Vzniká tak vizuální clona, která navozuje pocit tajemství a vzbuzuje zvědavost. Návštěvník nevidí všechno v každé chvíli, lamely (jekly) postupně směřují jeho pohled a odkrývají vždy jenom část pohledu na shluky exponátů uvnitř klece. Varianta jeklových klecí byla zvolena i s ohledem na krátkou dobu montáže, kterou vyžadovala souběžná rekonstrukce celé budovy. Záměrem výstavy je podtrhnout velkolepost muzea a jeho sbírek prostřednictvím vystavení jeho nejzajímavějších předmětů v různých kontextech a v malém tak reprodukovat svět, jehož proměny je muzeum už 200 let svědkem a jehož památky uchovává a ukládá do paměti.